Mohla jsem měnit polohy, jíst i pít…

Ústecký kraj, 2020

Druhý porod, syn, 38+5tt. Po předešlé špatné zkušenosti s první porodem jsem se na porod připravovala svědomitě. Usilovala jsem o VBAC. Měla jsem domluvenou dulu a sepsané porodní přání. Kolem půlnoci mi praskla plodová voda (čirá bez zápachu), kontrakce minimální. Dávám vědět dule a jdu s mužem ještě spát (průběh zatím stejný jako u prvního porodu). Kontrakce postupně zesilují, ale jde to pomaličku. Kolem jedné odpoledne se vypravujeme do porodnice, protože nám přijde, že se délka mezi kontrakcemi prodlužuje.

V porodnici jsem přijatá, PA se mnou prošla vstupní info, natočila monitor a souhlasila se vším, co bylo v porodním přání. Jsem odvedena na pokoj, kde je vana, míč, postel, záchod, žíněnka atd. Celou dobu je se mnou manžel a dula. Nechávají nám soukromí a přítmí. Nikdo do ničeho nezasahuje a pokud nechci, tak ani nenatáčejí monitor. Mohla jsem využít vše, měnit polohy i jíst a pít. Byl to úplně zlatý personál. Na večer se mění služba. Paní doktorka říká, že by mi správně měli kolem půlnoci dát antibiotika a urychlit porod, ale že mi dají čas do rána, že to nikdo nebude lámat přes koleno.

Kolem desáté večer jsem už otevřená plně a musím se přesunout na sál (z důvodu předchozího císařského řezu). Je mi tam však umožněno sedět na porodní židličce a měnit polohy. PA byla asi jediná nepříjemná z celého personálu (přesný opak minulého porodu), z důvodu toho, že mi říkala, kdy mám tlačit a já jsem ji neposlouchala a prodýchávala jsem si kontrakce se zavřenýma očima. PA naštvaně pronesla: „Zavolejte paní doktorku, ona mě vůbec neposlouchá“. Vrátilo se mi trauma z předchozího porodu a začala jsem se vzdávat s tím, že chci na císaře.

Paradoxně nikdo neustoupil a podpořili mě v tom, že je to hloupost (za to jsem jim všem nesmírně vděčná). Paní doktorka mě požádala, ať si lehnu na kozu, že třeba to půjde takhle lépe. Říkala, jak jsem skvělá a že to jde moc hezky. Na poslední zatlačení mi byl podán oxytocin, protože se mi začaly prodlužovat kontrakce. Souhlasila jsem. Po dvou hodinách jsem vytlačila syna, bez nástřihu a s drobnou rankou. Syn mi byl okamžitě přiložen na hruď. Počkali 10 minut pak střihli pupečník. Měla jsem dvouhodinový bonding a s okamžitým kojením.

Placenta vyšla bez problému, ale krvácela jsem trochu víc, takže jsem dostala ledový pytlík na podbřišek a jednou za čas mi promačkávali břicho – to bylo asi nejhorší bolest z celého porodu, protože jsem nebyla vyčůraná (nešlo mi to a oni mě ani nemohli vycévkovat, protože byl syn už natlačený hodně nízko). Po dvou hodinách mě vycévkovali a vše bylo v pořádku. Byla jsem se synem a mužem odvezena na šestinedělí. Celou dobu jsem měla syna u sebe. Hezky spal a pil mlíčko. Přibíral ukázkově. Nikdo tam neřešil nějaké vážení před a po kojení. Všichni ochotní a milí. Měla jsem mnohem lepší pocit z druhého porodu než z prvního. Jednalo se rozhodně o ozdravující porod. Rekonvalescence proběhla v řádu 14 dní. Žádné komplikace a kojení šlo úplně samo.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů