Pardubický kraj, rok 2020
Do porodnice jsem přijela ve 22 hodin. Po všech vyšetřeních mi bylo nabídnuto prasknutí vody, že se tím porod zrychlí. Nestalo se tak. Měla jsem křížové bolesti a nechali mě při nich ležet na zádech. Prý špatné ozvy…
Ráno se měnila směna, tak že mi dají oxytocin, aby se už porodilo. Bolesti se ještě více zesílily. Už na mě šlo tlačení, byl mi proveden nástřih. Vyčerpaná už jsem neměla sílu a od doktorky se dozvídám, že neumím tlačit, že jako jestli chci, aby mi dítě zemřelo. Najednou vidím, jak si doktorka omotává ruku prostěradlem a druhý konec dává porodní asistentce. Při kontrakcích mi několikrát skočila na břicho.
Syn se sice narodil v 8 hodin ráno, ale byl to pro mě otřesný zážitek. U porodu placenty se zase spěchalo, opět mi doktorka tlačila na břicho, i když jsem ji několikrát prosila ať toho nechá. Bylo vidět, že si tu bolest úplně užívá. Na oddělení šestinedělí mi ani nijak neukázali správné přisátí a hned donesli kloboučky. Vážení před a po každém kojení. Miminko nesmí být s vámi v posteli. Muselo být v těch vedrech v zavinovačce.