Při porodu na mě lékař křičel, jak nespolupracuji, a že to dělám schválně špatně…
Plzeňský kraj, 2021
Dne 25. 10. 2021 kolem 2. hodiny ranní jsem byla přijata do porodnice v 38. tt z důvodu odtečení plodové vody. Vzhledem k tomu, že při příjmu a následující hodiny byl přístup zdravotního personálu velice vstřícný, nebudu začátek porodu popisovat. Problém začal až při výměně směn. Byla jsem upozorněna, že lékaři mohou s vyvoláním porodu čekat 24 hodin, což jsem akceptovala. Bohužel při vyšetření krve byla zjištěna přítomnost bakterií a bylo přistoupeno k mému přesunu na porodní sál ještě před koncem 24 hodinové lhůty.
Kolem 23. hodiny mi proto byl aplikován oxytocin kvůli urychlení porodu. Velmi rychle na to u mě započaly kontrakce, bohužel nepřerušované a já jako prvorodička jsem byla opravdu hodně unavená a tato část byla velmi bolestivá. Když přišla porodní asistentka zkontrolovat můj stav, kdy jsem opravdu neměla ani chvilku bez kontrakcí a bolest hodně rychle postupovala, nejprve mi sdělila, jak chci tlačit, když tohle nezvládám. To byla její první ne příliš profesionální věta. Řekla jsem jí, že jsem už unavená, protože to trvá skoro 24 hodin, načež mi bylo odpovězeno, že to netrvá 24 hodin, ale max od 10. Jsem ráda, že to paní věděla lépe než já. Když tato zaměstnankyně po mně chtěla více roztáhnout nohy, kdy to opravdu bolestí šlo velmi těžko a automaticky jsem nohy dávala v křečích k sobě, řekla mi, že mám ty nohy roztáhnout pořádně. Vždyť „když jsem to dítě dělala, taky jsem ty nohy měla roztažené“. Tento přístup mi přijde opravdu hodně ponižující pro rodičky a opravdu by se měla tato paní nad sebou zamyslet a nemocnice také, když takové lidi zaměstnává.
Poté se přišel podívat lékař. Na rozdíl od předchozích vyšetření, kdy jsem byla obeznámena s tím, co se bude dít, tento lékař do mě rovnou vrazil ruce, aby zjistil, jak jsem otevřená. Pravděpodobně spěchal. Což bylo mé první setkání s tímto doktorem a ne úplně nejlepší. Poté mě nechali na pokoji samotnou jen s mým doprovodem. Kontrakce konečně začaly být pravidelné po 3 minutách, ale začalo mě to nutit tlačit. Doprovodem jsem si nechala zavolat sestru a když dorazila, jen lakonicky oznámila, že je to dobře, že mě to nutí tlačit a odešla. Opět jsem zůstala na pokoji bez dozoru. Nikdo mi neřekl, jak mám dýchat, jak mám tlačit, co mám dělat. Nic. Následně na to jsem měla při další kontrakci pocit, kdy mě to nutilo samotnou tlačit, že cítím už hlavičku v porodních cestách. Ujišťovala jsem se, že by mě přeci vyškolený personál v této situaci nenechal samotnou. Bohužel při další kontrakci jsem tento pocit měla ještě větší a opět jsem musela doprovod poslat pro personál. Najednou se zřejmě personál vzbudil, přeci jen jsem rodila asi ve špatný čas a v té době se má spát a ne rodit a přiběhla nejen porodní asistentka, ale i lékař a zřejmě dětské sestry.
Samotný porod byl také luxusní zážitek plný láskyplné péče, kdy na mě lékař křičel, jak nespolupracuji, jak mě moje dítě potřebuje a že to dělám schválně špatně. Nikdo mi neřekl, jak mám tlačit, dýchat. Stále ne. Jen jsem to dělala špatně, když jsem bolestí nadzvedávala pánev. Omlouvám se, rodila jsem poprvé a nikdo mi neřekl, co mám dělat.
Následovala placenta, kdy už mi bylo řečeno, jak mám tlačit (brzy) a šití. Kdy opět lékař zářil, protože jsem nadskočila. Nečekala jsem tuto bolest a opět velmi laskavým tónem jsem byla poučena o tom, že „jestli tohle budu dělat, bude to trvat dýl!“.
Tímto bych můj zážitek shrnula, že takto opravdu nemá vypadat laskavá porodnice, čím se zdejší klinika pyšní a plně doufám, že moje stížnost bude sloužit alespoň k tomu, aby si zmiňovaní aktéři vzali ponaučení a takto se už k žádné ženě nechovali.
