Sledovali mě na sociálních sítích a snažili se zjistit jméno mé porodní báby…
P.S., Plzeňský kraj, rok 2024
Na 3. screeningu byl nízký váhový odhad miminka, proto mě moje lékařka odeslala do fakultní nemocnice. Tam skončila moje pohoda v těhotenství.
Nelíbilo se jim, že jsem měla poradny u porodní asistentky a dávali mi to hodně najevo. Před ultrazvukem mi lékařka řekla, ze kvůli mně má miminko 100 % restrikci (Pozn. Už dost: intrauterinní růstová restrikce (IUGR) znamená, že růst plodu je úplně zastaven nebo že plod vůbec neroste, což je velmi závažné a obvykle vyžaduje okamžitou lékařskou intervenci. Tento stav může být způsoben různými faktory, včetně placentární nedostatečnosti, genetických abnormalit, infekcí nebo jiných zdravotních komplikací u matky nebo plodu.) Chtěli mi dělat vnitřní vyšetření, aniž by se mě zeptali na souhlas, vysvětlili vyšetření nebo sdělili rizika.
Při odmítnutí následoval velký nátlak. Snažili se mě strachem o dítě domanipulovat k hospitalizaci a “ukončení” těhotenství. Dali diagnózu FGR (fetální růstová restrikce) i přes ukázkové výsledky dopplerometrie (vyšetření průtoku krve) a CTG (kardiotokografie – sledování srdečního tepu plodu a děložních kontrakcí).
Dostala jsem k podpisu hned několik negativních reverzů, kde se psalo, že mi dítě umře v břiše, že odpovídá 2. percentilu (je menší než 98 % ostatních dětí ve stejném gestačním věku), bude postižené… Na moje otázky mi nikdo neodpověděl.
Sledovali mě na sociálních sítích a snažili se zjistit jméno mé porodní báby, vyčítali mi, ze se ptám jinde. Den po posledním reverzu se mi narodilo úplně zdravé tříkilové miminko. Jinde.
