Už při příjmu se mi PA posmívala…

Středočeský kraj, 2020

Rodila jsem podruhé, měla jsem tedy zkušenost a docela i načteno. Měla jsem porodní přání, které neodporovalo na internetu zveřejněným možným přáním v této konkrétní nemocnici. Porodnice měla pověst jako jedna z těch příjemnějších a přirozenému porodu nakloněnějších.

Po prasknutí vody jsem dojela do porodnice jako zodpovědná matka. Už při příjmu se mi PA posmívala kvůli přání rodit bez oxytocinu a rodit v jiné poloze než vleže… „Naserete dítěti do obličeje“ a „My vám přeci chceme pomoct“ (tím oxytocinem). Po 12 hodinách mi doktorka po telefonu vzkázala, že „Mi ten oxytocin přijde píchnout sama, jestli budu odmítat.“ Oxytocin mi daly, poté, co jsem se po klystýru asi hodinu schovávala ve sprše před nemocniční porodní asistentkou.

Doktorku jsem viděla až na porodním sále 30 minut před narozením syna. Po vnitřním vyšetření mi už nedovolily slézt z křesla a tlačily mě pořád zpátky na záda, nemohla jsem mluvit přes kontrakce a ani pořádně tlačit. Začaly naléhat, že se dítě dusí, že na mě vezmou vex, který nakonec použili. Syn se narodil se skoro perfektním apgarem (bod dolů za polohový pes a barvu). V podstatě vše, co dělali, bylo v rozporu s tím, jak se veřejně prezentovali. O nějakém dialogu, vysvětlení či informovaném souhlasu nebo negativním reverzu nemůže být řeč.

Více jak půl roku jsem se budila hrůzou. Že mi někdo tlačí na hrudník a nemůžu se bránit, že bude syn z vexu postižený, že mi Kristellerovou expresí způsobily prolaps. Příště jedině s vlastní PA a DVP nebo raději doma. Toto píšu jako bývalá zastánkyně porodů v nemocnici.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů